eet

It’s like forgetting the words to your favorite song

You can’t believe it

You were always singing along

It was so easy and the words so sweet

You can’t remember

You try to feel the beat

Eet, eet, eet, eet

Eet, eet, eet, eet

You spent half of your life trying to fall behind

You’re using your headphones to drown out your mind

It was so easy, and the words so sweet

You can’t remember

You try to move your feet

Eet, eet, eet, eet

Eet, eet, eet, eet

Someone’s deciding whether or not to steal

He opens the window just to feel the chill

He hears that outside a small boy just starting to cry

‘Cause it’s his turn but his brother won’t let him try

It’s like forgetting the words to your favorite song

You can’t believe it

You were always singing along

It was so easy and the words so sweet

You can’t remember

You try to move your feet

It was so easy and the words so sweet

You can’t remember, you try to feel the beat

bohémství

"Co si o té Máří myslíš?" 

"No, přijde mi trošku jako bohém ..."

Tak nějak zněl rozhovor, který se mě jemně dotkl. Zejména asi proto, že vnímám slovo bohém jako negativní. Slovník cizích slov hovoří také zcela jasně: bezstarostně a neuspořádaně žijící člověk. Ani s jedním u sebe nesouhlasím. Wikipedie považuje bohéma za člověka, který žije netradičním životním stylem, často je to umělec. S tímto se už u sebe ztotožnit dokážu. Pořád mi ale uniká, co je na mně doopravdy bohémského...

Velký, otevřený prostor, vzdušnost a obrovské charisma, život plný kaváren a nekončících toulek. Bezstarostná, jelikož na všechno už řešení má? Hledící výhradně dozadu. Věčně bez peněz? :) Totální nezájem o to, co si o mně myslí druzí. 

Ne, netuším, kdo je bohém a co s tím mám společného já!

haiku na červen

laviny deště

černá krajka na břehu

z louže pod okap

dance with me

Let's dance little stranger

Show me secret sins

Love can be like bondage

Seduce me once again

Burning like an angel

Who has heaven in reprieve

Burning like the voodoo man

With devils on his sleeve

Won't you dance with me

In my world of fantasy

Won't you dance with me

Ritual fertility

Like an apparition

You don't seem real at all

Like a premonition

Of curses on my soul

The way I want to love you

Well it could be against the law

I've seen you in a thousand minds

You've made the angels fall

Won't you dance with me

In my world of fantasy

Won't you dance with me

Ritual fertility

Come on little stranger

There's only one last dance

Soon the music's over

Let's give it one more chance

Won't you dance with me

In my world of fantasy

Won't you dance with me

Ritual fertility

Take a chance with me

In my world of fantasy

Won't you dance with me

Ritual fertility

alenka v říši divů

Zjistila jsem, že některé knihy jsou přizpůsobeny ke čtení ve dvou. Knihy pro děti jsou přece k předčítání nahlas, pro své malé posluchače. Já mám svého posluchače a předčítače v jedné osobě. Je to nádherné vnořit se každý týden do tohoto zmateného a naprosto fantastického světa malé rázné holčičky. Největší kouzlo pro mě má ovšem fakt, že pro mě Alenka není jen vymyšlená postava - má konkrétní podobu v konkrétním člověku. Myslím, že každý máme svou Alenku!

A jak tato kniha vznikla?

Lorina Charlotte Liddell, Alice Pleasance Liddell, Edith Mary Liddell. Tři mladistvé dívenky, sestry. Lewis Carrol s nimi cestoval loďkou po řece Temži z Oxfordu do Godstowu. Během plavby se Alice otázala Carrola, zda by jim nevyprávěl příběh - pohádku. A Carrol tak zapustil kořeny fenomenálnímu příběhu, souhlasným gestem - započnutím vyprávěním o Alence, která svým pádem do králičí nory vnesla bizarně fantastické prvky do svého pohádkového života. Alice několikrát žadonila, aby jí Carrol příběh napsal a mohla si ho kdykoliv číst až nakonec Carrol podlehl přání dítěte a opravdu spisek vytvořil a předal jej Alici (nazval jej: Alice's Adventures Under Ground). O vánocích 1864, pak Alice dostala od Carrola dárek - přepracované a rozšířené vyprávění i s ilustracemi. Následující rok byl pak spis vydán s profesionálními ilustracemi Johna Tenniela a s ještě více podrobnostmi (nazván: Alenka v říši divů).

Nejočekávanější film příštího roku tudíž pro mě bude Alice in Wonderland od Tima Burtona. Kdo by také nešel na tak nádherný vizuální koncert ... "Nikterak."

znamení k lásce

Možná, že písmena byla smrtelným hříchem. K písmenu Q jsem hned pocítila zvláštní příchylnost - možná proto, v mnoha jazcích působí tak nepoužitelně. Q se stalo mým nejoblíbenějším písmenem. Dub (latinsky quercus) s větvemi do všech stran. Strom, na který se dá šplhat, na kterém se dá přebývat, přemýšlet. Když se někdo ptal, v jakém znamení jsem narozená, často jsem pro zábavu říkala: Q. Později jsem zjistila, že se také podobá spermii a že mě možná nějakým prapodivným způsobem oplodnila, zasela mi do těla nemorální představy, s nimiž se budu do konce života potýkat. Nikdy jsem si nenechala udělat tetování, ale kdybych se pro to rozhodla, určitě by to bylo písmeno Q, na vnitřní straně stehna.

Převrátí-li člověk písmeno Q vzhůru nohama, uvidí jablko se stopkou a malým lístečkem. Pro mě bylo Q samotným jablkem na stromě poznání. Dvakrát jsem se nerozmýšlela: Postavila jsem se na špičky a utrhla jsem ho. Slovo akrobat pochází z řečtiny a ounačuje člověka, jenž chodí po špičkách. Přesně to jsem chtěla být: akrobatem písma.

ve sluchátkách ...

Přepadla mě neodolatelná touha koupit si knihu. Žel, momentálně si netroufnu tipnout žádný titul, za kterých bych cca 300,- chtěla dát. Naštěstí na hudební scéně je to podstatně pestřejší a já jsem svou hudební sbírku obohatila o tři alba: Regina Spektor - Far, Aimee Mann - Bachelor No. 2 a Květy - Střela zastavená v jantaru. S přicházejícím ránem je vždy třeba volit obezřetně !! Od české alternativní scény, přes americkou indie, zakončenou ruským popem. Nikdy se vám nepůjde spát sladčeji ...

Coldplay - Till Kingdom Come

Still my heart and hold my tongue

I feel my time

My time has come

Let me in

Unlock the door

I never felt this way before

And the wheels just keep on turning

The drummer begins to drum

I don’t know which way I’m going

I don’t know which way I’ve come

Hold my head inside your hands

I need someone who understands

I need someone, someone who hears

For you I’ve waited all these years

For you I’d wait 'til kingdom come

Until my day, my day is done

And say you'll come and set me free

Just say you'll wait, you'll wait for me

In your tears and in your blood

In your fire and in your flood

I hear you laugh, I heard you sing

I wouldn’t change a single thing

And the wheels just keep on turning

The drummers begin to drum

I don’t know which way I’m going

I don’t know what I’ve become

For you I’d wait 'til kingdom come

Until my days, my days are done

And say you'll come and set me free

Just say you'll wait, you'll wait for me

Just say you'll wait, you'll wait for me

Just say you'll wait, you'll wait for me

jak jsem si udělala radost

Tu tašku jsem musela mít. Zvažovala jsem, jestli Converse nebo Fred Perry (jelikož mám své modré conversky, tak to byl ukrutný boj), ale nakonec zvítězila o fous modrá Fred Perryovka. Dokonalá velikost, dokonalý tvar, ... to se nedá popsat .)

Ke svému moleskinu jsem ještě potřebovala nějaké šikovné plnicí pero a konkurz vyhrálo Parker Vector Black. Píše se s ním jedna báseň a v moleskinu to vypadá dost cool.

okénko pro poezii °3°

Francois Villon - Balada

Já u pramene jsem a žízní hynu,

horký jak oheň, zuby drkotám,

dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,

ač blízko krbu, zimnici přec mám,

nahý jak červ, oděn jak prelát sám,

směji se v pláči, doufám v zoufání,

mně lékem je, co jiné poraní,

mně při zábavě oddech není přán,

já sílu mám a žádný prospěch z ní,

srdečně přijat, každým odmítán.

Jen to mi nesporné, co plno stínů,

kde světlý den, tam cestu sotva znám,

kde průzračnost, tam výkladem se minu,

svou znalost vděčím náhlým náhodám,

vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám,

dím "dobrý večer", jitro-li se skví,

když ležím naznak, strach mám z padání,

bohatství čekám, ničí nejsem pán,

mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí

-srdečně přijat, každým odmítán.

K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,

ženu se k cíli, jehož nežádám,

kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu,

kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám,

můj druh je ten, kdo vemluví mně klama

"labuť černá je jak havran" dí,

v tom spojence zřím, kdo mi ublíží,

mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán,

mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,

srdečně přijat, každým odmítán.

Kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:

nic neznám, ač mám o všem vědomí.

Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.

Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,

srdečně přijat, každým odmítán.